"Co vás vzrušuje?" přesně na to se nás zeptal náš profesor didaktiky. " Teď se budeme představovat. Každý řekne své jméno a co ho vzrušuje" hned u prvního člověka nastal problém a tak učitel řekl: "tak to stačí omezit jen jestli ženy nebo muži" 4%ní menšina sedící opodál se zakuckala. samozřejmě byli všichni naprosto trapný: " jsem Milada a jsem z jižní Moravy"

Kdo by řekl, že se tím dá opravdu udusit, kdo by věřil, že se budu chtít oběsit?

Dneska jsem se nastěhovala zpět do svého budějovického podnájmu. Když mi ve dvě hodiny odpoledne skončila škola, došla jsem si nakoupit, protože krom zbytků od nedělního oběda, které jsem doma vyžebrala, jsem

Minulý týden jsem strávila v Londýně. Wow, je to opravdu úchvatný místo. Viděla jsem všechno, co se dalo, všechny ty památky a muzea atd.:)...byla to vlastně školní exkurze, ale perfektně zorganizovaná...takže to nebylo "děti, seřaďte se do dvojic", ale "vraťte se pak k autobusu"...měli jsme nekonečně prostoru a času pro sebe...takže

Když jsem byla ještě...už ani nevím, kdy a kým jsem vlastně byla, ale bývala jsem jiná, bývala jsem ..kreativní..chodila jsem a skládala básně a myslela na smrt a na to, že láska je svině a život je krutej a nikdo mi nerozumí a pak jsem zjistila, že tyhle myšlenky lze jednoduše vypustit. Že se můžu ráno probudit a myslet jen na své povinnosti, pak si pustit nějaký americký seriál a v neposlední

Dneska jsem konečně dočetla tuhle knížku od Lustiga... z hlediska udržování psychického zdraví vám ji nedoporučuju, je to depresivní, dost...jsou to 4 povídky z období konce druhé světové války. je tam minimum děje, maximum utrpení...vždycky si říkám, je dobře, že se takové knížky píšou, nesmí se na to zapomenout, ale na druhou stranu...Lustig to podává dost otevřeně , dost bolavě a to pro každého není...pro mě teda ne:(

Občas na mě lidi divně koukají..a já si říkám: "Jakoby mě vůbec nechápali" ...a dneska si říkám: "Možná čumí právě proto, že pochopili"

konec filozofického okémka

V neděli jsem měla takovej unikátní zážitek, pro mě byl unikátní hlavně tím, že jsem jela do Prahy v minisukni- v Písku to nikoho nerozhodí, občas se za mnou někdo jedoucí kolem v autě ohlédl, ale tím to haslo...ale v Praze? tam jsem se bála, že mě znásilní na ulici-ti cizinci se chovají jako prasata...ale tak to nic, ale jeden chlápek mě dorazil...šla jsem si koupit do Terranovy nějaký delší tričko